Rada konstatovala, že veřejné finance nebyly v roce 2020 dlouhodobě udržitelné. Ukazatel dlouhodobé udržitelnosti se totiž nacházel na úrovni 5,6% hrubého domácího produktu (HDP), tedy v pásmu vysokého rizika.
„Ještě v letech 2015 a 2016 byla přitom dlouhodobá udržitelnost veřejných financí v dobrém stavu. K největšímu zhoršení těsně pod hranici vysokého rizika došlo v roce 2019, paradoxně v době, kdy vrcholily příznivé časy v ekonomice a nezaměstnanost byla na historických minimech,“ vysvětlila rada s tím, že důvodem byly zejména změny v důchodovém systému, které ho destabilizovaly v dlouhodobém horizontu.
Loni došlo k dalšímu zhoršení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, a to již pátý rok po sobě. „Ve srovnání s rokem 2019 se ukazatel dlouhodobé udržitelnosti zhoršil o 0,8% HDP, především díky vlivu pandemie,“ vyčíslila ráda.
Veřejné finance se však podle RRZ posunuli do pásma vysokého rizika udržitelnosti ještě před samotným vypuknutím pandemie nového koronavirus, rozpočtová politika po volbách dlouhodobou udržitelnost naopak zlepšila.
„V roce 2020 dosáhl hrubý veřejný dluh ČR 60,6% HDP, čímž překročil všechny sankční pásma dluhové brzdy, jakož i tzv. Maastrichtský limit,“ upozornila rada s tím, že poměrně velká část navýšení však dočasně vznikla pro nárůst likvidity a vysokou nejistotu v souvislosti s vývojem pandemie.
Jelikož navýšená hotovost nezatěžuje veřejné finance, věrnější obraz podle RRZ poskytuje statistika čistého veřejného dluhu. Ten dosáhl úrovně 50,4% HDP. „Dlouhodobá neudržitelnost veřejných financí znamená, že bez přijetí opatření čeká Slovensko prudký nárůst veřejného dluhu na neudržitelné úrovně. Hranice 100% HDP by byla překročena v roce 2040, hranice 150% HDP v roce 2048 a hranice 200% HDP v roce 2054,“ uzavřela RRZ.
